Lázeňský zpravodaj č. 4

12. listopadu 2015 v 10:14 | Hanlen |  Lázeňský zpravodaj - Darkov
Lázeňský zpravodaj č. 4

Zdravím všechny a přeji příjemné nedělní dopoledne.
Všem hospodyňkám a hospodyním přeji úspěšné završení nedělního obědu, my pacienti můžeme s napětím očekávat, co nám lázeňský kuchtík připraví.
V sobotním dopoledni babička poctivě obíhávala všechny své procedury a já jsem si v klidu na pokoji představovala, jaké to je být majitelkou jednolůžkového pokoje.
Zašla jsem si na příjemnou procházku a rychle na oběd. Vyřídila jsem bábi vzkaz od kamarádky, že bude mít odpoledne telefon a v klidu se věnovala svým procedurám. Když jsem se vrátila, babička se už parádila na rande se svou kamarádkou. Požádala mě o spolupráci při konečných úpravách šálu, kloboučku a dalších nezbytností a vydala se vstříc světlým zítřkům. Viděly jsme se až u večeře. Já si potom ještě zašla tradičně na jedno pivko, Líba zvaná stravovací na dvě cigaretky a šla jsem na pokoj. Tuto noc měla babička opravdu výdrž. Povídala do 23.30!! Pronesla pár krásných vět, které mě naprosto dorazily. Jedna z nich byla, že .."představte si, tak ta moje kámoška tak pořád povídala, že jsem se nedostala ke slovu, ona asi 90 procent a já jen 10 procent času jsem měla na své vyprávění".
Poté jsem si vzala slovo já a povídám ji, že někteří lázeňští hosté mají z minulosti špatné zkušenosti a objednávají si jednolůžkové pokoje. A ona na to. "No, když jste onehda přišla z té harmoniky tak pozdě, tak mě už se tak po Vás stýskalo, já bych teda jednolůžkový pokoj vůbec nechtěla".

Dnes ráno jsme neměly ani jedna žádnou proceduru a tak stačilo vstávat klíďo píďo okolo půl osmé. Ještě dlouho před úsvitem se však náš pokoj z 50-ti procent začal probouzet. Úplně jsem se zapomněla zmínit, že babička si den předtím koupila Zaječici a mě odůvodněně přepadly velké obavy. Byla jsem ale tvrdá a i přes zatuhlý krk jsem se v posteli ani nehnula a předstírala hluboký spánek. Světe div se, mé oči spatřily světlo světa až v 7.15 hod.
Babička mě tahala na snídani už v půl osmé, takže jsem seděla v poloprázdné jídelně s nejstaršími obyvatelkami ústavu a pochutnávaly jsme si na tvarohové pomazánce. Před odchodem na snídaní si mě babička pojistila. Lišácky se zeptala, zda bych s ní nešla dopoledne na procházku do Kauflandu. Zkuste říct té dobré ženě "NE".
Uvítala jsem to jako báječný nápad. A tak místní mohli zahlédnout krásnou dvojici mladých děvčat, jak pěkně pochodují podél cesty do místního hypermarketu. Prvně jsme sháněly švestky. Neměli. Vyšly jsme s vozíkem z obchodu ven. Pak si Hanča vzpomněla na sušenky. Měli. Takže zpět do obchodu. Poté si vzpomněla na minerálku…nebudu se dál rozepisovat, ale je fakt, že v obchodním domě po nás zůstala malá oběžná dráha.

Cestou jsme si povídaly o samých příjemných věcech, jako je sex po 80-tce, žárlení a nevěry sedmdesátníků, osmdesátníků a devadesátníků. Doktor Uzel by nevyšel z údivu.

Po návratu babička hodila do placu opět pár poutavých historek a hodinu napřed odfrčelana oběd.
Za chvíli půjdu taky. Odpoledne mě čeká úprava vlasového porostu a výlet s mou nejlepší kamarádkou. Pak večeře a tanečky. Co bude následovat, již asi všichni dobře tušíte a před několika hodinovou pohádkou na dobrou noc, zdá se, nebude úniku. Zítra nás čeká už od rána perný den, tak nám držte palce, ať nám to pěkně ubíhá.
Procedury, jídlo a kromě toho zážitku je tady pořád mnoho. Jen aby nekleplo mě z toho.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama