Tanečník

12. ledna 2016 v 19:50 | Hanlen |  Život tropí hloupostí
Nebála se. Přece není možné, aby se vzdala po prvním neúspěchu. Vlastně po jakém neúspěchu? Naopak - ona byla velmi úspěšná, žádost o další schůzky byla jasně vyřčena. Škoda jen, že o ně nestála.

S úsměvem nakoukla do hromádky vítězných inzerátů a chvíli si cvičně pohrávala s klávesnici mobilního telefonu a jen tak na zkoušku vyťukávala nové telefonní číslo. Ne, nenechám se mást hlasem, rozhodla a otevřela svou e-mailovou schránku. Našla správného adresáta, dokonce byl z jejího města. Tady by snad opravdu nemohla šlápnout vedle.

Znova očima proletěla informační dopis - rozvedený, s vlastním bytem, vzdělaný, finančně zajištěný, milující tanec ... Tanec ....

Zasnila se. No to je paráda, milovala tanec, pohyb, hudbu a tady se jí jak na zlatém tácu nabízí partner, který by jí mohl splnit nádherný soulad. Na co ještě čeká? Opřená v rozvrzaném křesle viděla se plout tanečním parketem s urostlým mužem, který ji povede nejen parketem, ale i životem. Počkat .... proč urostlým? Kde na to přišla? Podívala se na uvedená čísla výšky a váhy.

..... Aha, tak až takový záklon hlavy to nebude, pomyslela si smutně, když zjistila, že dotyčný by měl být asi o 10 cm vyšší než ona, nu což. Darovanému koni na zuby nehleď. Uměla si tu výšku představit, přesně tolik měřil její ex. Při představě, že by to byl on se musela zasmát, to by bylo překvapení ... rande na slepo po dvaceti létech.

Se slovy písně Haničky Zagorové "Proč nejsi větší aspoň o pár cenťáčků" na rtech začala psát ... "milý neznámý, dovoluji si navrhnout nezávazné setkání u šálku voňavé kávy...." usnula ani nevěděla jak.

Ráno ji probudilo pípnutí příchozí smsky. Cizí číslo? ... Těším se na setkání, tehdy a tam v 19 hodin.... Blablabla ..... Jupíííí .... začala se těšit. No paráda. A pak, že prý je těžké s někým normálním se seznámit.

Den proběhl jako nic. Večer u skříně chvíli přemýšlela ... takže tanečník, to znamená plný elegance a šarmu. Vzala si sportovně elegantní černou šatovku, pod ní zelené tričko - černozelená je barva hornické vlajky a on jako zaměstnanec Ostravsko-karvinských dolů by s trochou humoru a fantazie mohl tento vtipný kontext podtrhnout a .... Mohla by mít hned na začátku bodík navíc. Střevíčky na středně velkém podpatku - přece jen ta výška ji trošku zviklala. Nahodila jemný make-up, decentní vůni a nasadila úsměv hodný hollywoodské hvězdy. Mohla vyrazit.

Když dorazila na místo, zůstala stát překvapením. Bože můj, jak je možné, že v jedné republice existují různé míry? Něco je v nepořádku. Přišel blíž, její duševní stav se zhoršil. Malými píchlavými očkami k ní zvedl zrak... Chápejte, on zvedal zrak k ní, nikoliv naopak. Jak jen si rychle vysvětlit ten pokles několika desítek centimetrů? V rozpacích zkontrolovala, zda náhodou nestojí na vyvýšeném obrubníku, ale po shledání, že jsou oba na stejném chodníku, ji nezbývalo připustit, že se dotyčný překlepl při svém popisu na číselné klávesnici. S nostalgii si vzpomněla na závratnou výšku svého exmanžela.

Vešli dovnitř restauračního zařízení. Muž vybral stůl u okna a s veselým ráčkováním se optal, který ročník vína si vybere. V tu chvíli by nepohrdla ani krabicovým. Potřebovala duševně vyrovnat ten výškový rozdíl.

Chvíli poslouchala zanícenou diskuse o jeho báječné finanční situaci a poté zpozorněla, když zjistila, že už dobrých pár minut úspěšně pomlouvá nějakou ženu. Aha, došla řeč na exmanželku.

Chápavě kývala hlavou a empaticky se vcítila do jeho bolavé duše. Při popisování příběhu, kdy on v rámci zachování romantických chvil v manželství se rozhodl koupit pro svou rodinu chatku v místě s nádherným a neopakovatelným výhledem na místní hřbitov a jeho ženě, považte ... se to nelíbílo .... jsem mu dala za pravdu, že tohle opravdu už byla pomyslná kapka do pohárku trpělivosti a pádný důvod k rozvodu. Zamiloval se. Nechápal, že konečně našel ženu, která mu rozumí. Jen jaksi ... ona zapomněla dodat, že chápe důvod rozvodu jeho exmanželky. Z ničeho nic ji ta neznámá žena byla velmi sympatická a lidský blízká.

Povídali si až nadešel čas k odchodu. Zdálo se, že vyváženost situace, kdy on se čím dál více nakláněl a ona čím dál rychleji odkláněla, už nemohlo nic změnit. A přesto....

Když vyšli z restaurace, mlsně na ní koukl a chytil ji kolem pasu. S tichým zasyčením do levého ucha "musím si Tě vyzkoušet" ji téměř zcela nenásilně postavil do základního tanečního postoje a v rytmu "ča-ča-ča" s ní obtančil němě zírající veřejné osvětlení. Nebylo co dodat. Nejenže vydýchavala jeho romantické vzpomínky, ale navíc byla unavená jak dávala pozor, aby při hektickém tanci v rámci jeho výšky přes něco nepřepadla. A věřte, že tohle vydržet v zimním kabátě a s rukavicemi na rukou není lehký počin.

Domů už doplula sama a jeji spánek již poněkolikáté byl naprosto osvobozující.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama