Únor 2017

Rýmička

12. února 2017 v 19:09 | hanlen |  Myšlenky a pocity
Tak a je to tady. Dostala jsem vážnou mužskou nemoc - rýmičku. Co Vám budu povídat. Úplně Vás, pánové, chápu.
Přijdete o všechny životní radosti. Nemáte chuť na studené pivo, protože Vás štípe v krku. Nechutná Vám maso,
protože se Vám vytratily chuťové buňky a při pohledu na svou ženu, která Vás láká do postýlky se Vám prudce zvedne
už tak urputná bolest hlavy a je Vám jasné, že tuhle disciplínu dneska prostě neudýcháte.

A tak si užívám "chlapského" volna - vypadám utrápeně, koukám na televizi, zkušeně zahuhleným hlasem komentuji všechny sportovní zápasy a válím se na sedačce v obýváku. Znervozňuje mě zvuk domácího luxu a nemám vůbec chuť si povídat a být empatická.

Stačí malá rýmička a příjde velké prozření. Pánově, Váš život je tak těžký.
Ještě horší však je, že se mi ten Váš těžký život začíná líbit.

Z televize mi reklama nutí nějaké úžasné přípravky, které mají zkrátit "léčbu" rýmy o dva dny.
Jsem snad blázen, dobrovolně se připravit o dva dny plné pohody a životního nadhledu? :)

Krásný týden, přátele a hledejte ve všem pozitiva.
Každá strana má dvě mince - tak už to v životě prostě bývá. :)

Koleje

11. února 2017 v 19:10 | hanlen |  Rýmy
Kdo zaleje
staré aleje?

Jako dvě housenky ležící vedle sebe,
pod sebou živou zem, nad sebou něžné nebe.
Kdy přijde déšť a všechno smáčí
i duši Tvé je občas k pláči.
Pak kouzelné slunce zašimrá až kýchneš,
nad krásou obyčejna jen vzdychneš.

Kdo zaleje
staré koleje?

Voní dálkou a romantikou cest,
svými sny nech se vést.
Tvůj vnitřní hlas vždy dobře Ti radí,
duši Tvou pofouká i hladí.

Kdo zaleje
staré koleje?

..... na světě přece krásně je .....