Jsem zpátky

22. dubna 2017 v 22:37 | Hanlen |  Myšlenky a pocity
Ahoj lidi.
Tak jsem vám slíbila, že až se znovu setkáme, že to už bude veselo. A taky, že jo.

Jsem strašně šťastná, že jsem tady. Chodím na procházky, odpočívám a strašně moc se raduji ze života.

Říkali, že budu v přechodu, budu mít deprese, návaly horka a budu protivná.
Zatím jsem na přechodu pouze stála a bylo to fajn, protože všechna auta mi dávaly přednost.
Místo deprese se pořád směju, vymýšlím bláznoviny a je mi hrozně lehce.
Na místo návalu mám záchvaty zimy, nohy i ruce mě zebou a připadám si, jako bych ležela v lednici,
přikrývám se dvěma dekami, piju horké čaje a na nohou mám lyžařské podkolenky.
Baví mě se bavit a protiví se mi zlobit. Asi mě na té technické vyspravili dobře. Jen mi zapomněli vzít
ty tuky na břišku. Ale kvůli tomu nebudu chodit v kožíšku. :)

Imaginárně si hopskám na nohou, které za to nemohou, že jejich velká paní, si plní ta svá přání.
Můj bývalý zlomený kotníček neví, že vystavený již měl malý pomníček. Ale já se nedala a už tehdy slíbila
jsem mu jasně, že nám spolu bude ještě krásně. A on mi teď všechno krásně vrací, mě dojímá až je mi k pláči.

A tak i nyní věřím, že všechno bude báječné. Protože jinak to ani nemůže být. Nepřipouštím jiné varianty, Těším se.
Na každý den.

Minulou noc jsem nemohla spát. Přehrávala jsem si svůj život. Wauuuu.
Své radosti a bolesti .... auuuu.
A v hlavě napadla mě krásná myšlenka.
Každý citlivý člověk zažil mnoho bolestí, utrpení a ztrát.
A srdce, ten jediný kompas toho všeho zmateně ručičkou běhá zleva doprava.
A bolí. Jako hrom.
Jsou chvíle, kdy se bojíš, že další bolest už nezvládneš.
Ale protože já chci zvládat vše, musím si najít něco, co mi nevezme lásku a ochrání od bolesti.
A tak jsem si své srdce obalila krásně bublinkovou folií.
Smějete se? Ne,ne.... zůstaňte stát - na chvíli.
Srdíčko v ní je volné a pluje si lehounce ve svém prostoru.
Může tam, kde se mu líbí - dolů i nahoru.
Pro jistotu - vytáhla jsem dvě nálepky jasné.
Jsou viditelné i pro ty, kterým rozum zhasne.
Na jedné je napsáno "křehké" a na druhé "neklopit"
tohleto už by měl i blázen pochopit.

A od té doby už věčně
je mi rozpustilé na mé cestě.

Posadila jsem se radostně na tuhle lavičku.
Jenom jsem s vami chtěla strávit chviličku.

Díky. :)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama