Mišanková chvíle

21. srpna 2017 v 21:21 | Hanlen |  Myšlenky a pocity
S nohami v "mišánkové" dece u sklenky červeného vína poslouchám jeho krásné .... "chci Tě líbat".

Přišla jsem na sklonku dne unavená a vyčerpaná a myslela, že už nic pěkného dnes nepříjde. A ono přišlo. Chvíle relaxu a pohody. A krásných pocitů. Mám zavřené oči a říkám si, jak geniálně ten Vašek zpívá. Něžně a toužebně. Pravdivě, až mrazivě.

Je krásné zůstat v každém věku romantikem do posledního dechu.

Je mi pěkně a mazlivo. Usmívám se. Únava odešla bez slůvka rozloučení. Okoupená voním sama sobě. Štastná i nešťastná v této době. Jsem sama sebou. A i když nohy mě zebou, srdce pořád je hřejivé. Útulně se tiskne srdce k duši, oběma spolu nesmírně to sluší.

Plamen svíčky cestu vzhůru má jedinou. Já obklopená květinou čichám k jejch kráse. Sesouvám se dolů k těm krásným kyticím a Vašek jako smyslu zbavený chce zbláznit se do ženy a jako by náhodou klade otázku, co visí na vlásku...."kdo vchází do Tvých snů má lásko?...." Třeba jednou odpověď příjde nakrátko....

Houpu se v tónech písně. Netvařte se tak příšně. Zhoupněte se spolu se mnou. Jako dítě na houpačce přivazané mezi dva statné duby. Stoupněte se mnou na úzkou dřevěnou desku, rukama chytněte se bočních provazů a silou vlastního těla zhoupněte se až ke hvězdám. Je tam moc krásně. Věřte mi, vážení....

Krásné sny a hezké dny.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama