Mikádo

4. prosince 2017 v 21:45 | Hanlen |  Povídky
Sedíme naproti sobě.

Ani jeden z nás neuhne pohledem. Jsme fakt dost dobří. Hrajeme spolu společenskou hru.

Tvé dlaně svírají 41 barevných tyčinek a čekají na moment rozprostření. S třeskotem se pokládají na stůl mezi námi.

Jsem na řadě. Musím je sebrat tak, aby se nepohnula žádná jiná. Pokud to nedokážu, jsi na tahu .....

Můžu si vypomoci bílou nevinností a zelenou naději.

Většinou hraje se na 5 kol. My porušili pravidla a dali si kolo šesté.


Jsi na tahu. Sebevědomě sbíráš jednu barvu za druhou, aniž se ostatní pohnuly. Aniž ty bys pohnul brvou. S největším součtem stáváš se vítězem... Gratuluji.

Počítáš body a tváříš se spokojeně.
Já zatím tiše hraji si s písmenky

M jako milování s příchutí kávy
I jako ibišek, co po ránu tě zdraví
K jako kouzlo, co úsměv v lásku promění
A jako ámen na konci modlení
D jako dar života, fata morgána každý den
O jako oratorium s božským refrénem

"Hrát se dá i s úsměvem", říkám než za sebou zavřu dveře.....




 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama