Na startovní čáře

10. července 2018 v 22:48 | Hanlen |  Rýmy
Říkal jsi mi "oříšku".
Mou nahou duši halil jsi do kožíšku.

Říkal jsi mi "studánko stříbrná". Já Ti věřila.
I přesto, že nikdy jsem z té křišťálové vody nepila.

Přesto byla jsem naprosto opilá.

Láskou, důvěrou. Tím, jak citoval jsi Malého prince.
Zapomněla jsem úplně, že dvě strany má každá mince.

Spolu šlapali jsme na nejvyšší pohoří.
Mount Everest na dosah dlaně se zdál.
Pak stalo se, v co nikdo nevěřil. Chvíle, kdy i voda zahoří.
Shodil jsi ze skály mě dolů, na vrcholu náhle stál jsi sám.

Ten pád bolel k zešílení.
Tak dávno je to, že už snad ani pravda to není.
A přesto, v duši a na srdci zůstává prázdnota, tma a kapka krve.
Mnohem více později, než prve.

To vše stalo se před devíti léty. Život bláznivě běží dál.
Teď nastal čas ukončit ten šílený devítiletý běh.
Od zítřka opět stojím na jedničce. Na startovní čáře. Není nikdo, kdo by se bál.
Není důvod se vracet ani předbíhat. Zmizel spěch.

Jsem stejná. A přesto spurná.
Věřím, že čeká na mě Annapurna.

Vyrážím vpřed s batohem naději na zádech.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Halka Halka | E-mail | 11. července 2018 v 9:52 | Reagovat

těch 9 oříšků se nám v životě kutálí zas a znova ... až jednou rozlouskneme ten poslední

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama